Dobrý den, vítejte u další lekce. V této lekci se budeme zabývat dalším druhem přídavných jmen, tedy přídavnými jmény přivlastňovacími. Připomeneme si, že přídavná jména se dělí na tři kategorie, a to budou přídavná jména tvrdá, měkká a tedy přivlastňovací. Připomeneme si tedy, že na přídavná jména se ptáme třemi základními otázkami. Tedy říkejte se mnou: jaký?, který? nebo čí?.
Tyto otázky nám také pomohou určit, o který druh z těch přídavných jmen se jedná. Tedy zda je to tvrdé, měkké nebo přivlastňovací. Pokud se tedy na nějaké přídavné jméno ptám otázkou jaký? nebo který?, pojďme si to tady ukázat s tím jaký?. Například "jaký telefon? Nový telefon." Už z té otázky budu vědět, že to bude buď přídavné jméno měkké nebo tvrdé. A teď jak na to vlastně přijdu, to jsme dělali už v minulé lekci. Řekneme si tedy "jaký telefon? Nový", a u toho si můžeme říct nový, nová, nové, tedy vím, že toto bude přídavné jméno tvrdé. Podobně budeme postupovat, i kdyby to třeba byl cizí telefon. Řekneme si tedy, nejde říct žádné cizý, cizá, nic takového není. Tedy víme, že to bude přídavné jméno měkké. Tedy pokud se koncovka mění, jako je tedy nový muž, nová žena, nové dítě, bude to tvrdé, a pokud se koncovka nemění, jako cizí muž, cizí žena, cizí dítě, bude to měkké.
Ale pozor, pokud se na přídavné jméno zeptáme otázkou čí?, už z toho je nám jasné, že toto bude přídavné jméno přivlastňovací. Pojďme si nyní tedy zase uvést nějaké příklady. Zde tedy vidíme "Jirkův pes". Ptáme se "čí pes? Jirkův". Tedy opět zase vidíme přídavné jméno přivlastňovací. Stejně tak "Honzův notebook", bude to "čí notebook? Honzův". "Radkova kniha", "čí kniha? Radkova". A "Janino kolo", "čí kolo? Tedy Janino".
Nyní si tedy řekneme, jak u přídavných jmen přivlastňovacích určujeme rod. V takovýchto případech se musíme podívat na to podstatné jméno, ke kterému to přídavné jméno patří. Tedy rovnou zase to uvedeme na příkladu. Pojďme se zase podívat na "Jirkův pes", což je ten první příklad. Zde vidíme, že budeme určovat toho psa jako první. Tedy řekneme si, že je to "ten pes", tedy už víme, že to bude rod mužský. A samozřejmě to bude životný, protože se zeptáme 1. pád, kdo, co? Pes. A 4. pád, vidím koho, co? Psa. Tedy zase koncovka se mění, tedy to musí být životné. Tedy i to přídavné jméno bude životné. Honzův notebook. Toto bude "ten notebook", tedy rod mužský. A 1. pád, kdo, co? Notebook. A 4. pád, vidím koho, co? Notebook. Koncovka se nemění, tedy to bude rod mužský neživotný. Radkova kniha. Bude to "ta kniha", tedy to musí být rod ženský. Janino kolo, říkáme zase "to kolo", tedy to musí být rod střední.
Všimneme si také, že u přídavných jmen přivlastňovacích existují dva vzory. Jsou to vzory otcův a matčin. Tyto dva vzory nemusíme určovat, nemusíme nikdy k tomu psát, že je to takový vzor, ale tyto vzory nám pouze pomáhají k určení koncovky, tedy zda tam napsat tvrdé, nebo měkké i. Pojďme si tedy ukázat konkrétní příklad. Tedy číslo množné, bude to 1. pád. Zde vidíme "otcovi bratři" a "otcovy domy". Pro nás by asi nebylo jasné, které i tam máme napsat. A proto si uděláme takovou pomůcku. Místo otcův si tam doplníme matčin. A podle toho nám tedy hned bude jasné, jestli napíšeme měkké i nebo y. Takže vidíme tady "otcovi bratři". Řekneme si "matčini bratři", měkké i na konci. Tedy i v "otcovi" se bude psát měkké i na konci. Stejně tak to bude fungovat s "otcovy domy". Řekneme si "matčiny domy", "ty matčiny domy". A tedy to bude tvrdé y na konci. Důležité je také si pamatovat koncovku -ými v sedmém pádě. Zde si musíme pamatovat, že je nejdříve tedy y a na konci je vždy měkké i.
Tak, nyní si video pozastavte a tu tabulku si důkladně prostudujte. To vám také pomůže se cvičením jedna, které si tedy také, prosím, vypracujte. Toto je opravdu těžké téma, tedy vážně nevadí, pokud si tam uděláte nějaké chyby. Opravdu, pokud to budeme dostatečně procvičovat, zlepšíte se opravdu velmi rychle.
Tak, pojďme na první řádek. Sestřin pes. Toto máme převést do čísla množného, do třetího pádu. Nejdřív to tedy převedeme do množného čísla. Tedy máme sestřin pes, ale budou sestřini psy. A do třetího pádu toto bude "komu, čemu?". Sestřiným psům. Tak, takto. Tedy zde budeme používat vzor matčin, tedy matčiným psům, proto sestřiným psům. A stejně tak to budeme dělat i ve druhém řádku, bratrova čepice. Zde to máme převést do čísla jednotného do druhého pádu. V čísle jednotném už to je, tedy toto musíme převést do druhého pádu. Tedy ptáme se "bez koho, bez čeho?" a odpovídáme si "bez bratrovy čepice". A tady se zase všimneme, že vlastně nevíme, jaké i napsat v tom bratrovy. Takže zde si tedy opět dáme vzor matčin. Tedy si řekneme, "bez koho, bez čeho? Bez matčiny čepice". Tedy tam slyšíme y na konci. Dědečkovo pole. V čísle jednotném už to máme, tedy sedmý pád bude "s kým, s čím? S dědečkovým polem". Tak opět používáme vzor matčin, tedy "s kým, s čím? S matčiným polem", slyšíme tvrdé y, bude tam tedy tvrdé y. Další císařův rytíř. V čísle množném to budou "ti císařovi rytíři". A ještě to převedeme do šestého pádu. Tedy se ptáme, "o kom, o čem?". A odpověď tedy bude "o císařových rytířích". Tak, opět používám vzor matčin, tedy "o kom, o čem? O matčiných rytířích". Tedy tam bude tvrdé y. Sousedovo auto. V čísle jednotném už to je, tedy do sedmého pádu to bude "s kým, s čím? Se sousedovým autem". A jak už víme, zase použijeme vzor matčin, tedy "se s matčiným autem", tedy "sousedovým" s tvrdým y. Kamilův pes. V čísle množném to budou "ti Kamilovi psi". A ještě do čtvrtého pádu to bude, "vidím koho co? Ty Kamilovy psy". Tedy napíšeme si to ještě. "Vidím ty Kamilovy psy." Tak a zde si musíme tedy všimnout. Zase, ano, použijeme zase vzor matčin. A tady je pozor na ten čtvrtý pád. Ano, ten někdy mate, ale budou to tedy, "vidím ty matčiny psy". Ano? A všimneme si, to y se shoduje v obou slovech. Tedy pokud je tvrdé y u toho přídavného jména přivlastňovacího, tedy Kamilovy, tak samozřejmě musí být i tvrdé y u slova psy. Pavlova kniha. Do čísla množného to budou "ty Pavlovy knihy". A do třetího pádu to bude "komu, čemu?". To bude "těm Pavlovým knihám". A zase použijeme vzor matčin, tedy "těm matčiným knihám", tedy tvrdé y. Tetina kniha, tedy poslední, do čísla jednotného, to už je. Takže šestý pád bude "o kom, o čem? O tetině knize". Tady zase tedy můžeme použít ten vzor matčin, ale vzhledem k tomu, že tady nepotřebujeme i/y, tak to není úplně nutné. Pojďme se ještě na chviličku vrátit ke druhému příkladu, tedy bratrova čepice. Zde se spoustě lidem plete to, že tady vidí tu koncovku -ovy a řeknou si, tady bude měkké i. Tak to ale není, jelikož koncovka -ovi platí jenom u podstatných jmen. Jenomže toto je přídavné jméno. Tedy tam žádná koncovka -ovi není a nic takového nefunguje.
Pojďme na druhé cvičení. Tedy utvořte přídavná jména přivlastňovací od těchto daných jmen. V první tabulce máme jednotné číslo. Tedy jako první vidíme Radka a budeme toto slovo, tedy u tohoto příkladu Radku, dávat do tří různých rodů ve třech různých sloupcích. Jako první tady máme Radka a nejprve ho budeme dávat do mužského, tedy mužského rodu. A tedy je "čí kamarád?". Tedy ptáme se "čí kamarád?" a pokud nám to není jasné, použijeme vzor matčin, jelikož Radka je rod ženský, tedy "čí kamarád? Matčin", tedy to bude Radčin kamarád. A stejně tak postupujeme u slova kamarádka, tedy "čí kamarádka? Matčina kamarádka", tedy Radčina kamarádka. Tak a poslední "matčino kolo", tedy Radčino kolo. Další, tedy Pavel. Až na to, že nebudeme tady používat vzor matčin, ale protože je to rod mužský, budeme používat otcův. Tedy ptáme se "čí skateboard? Otcův skateboard", tedy to bude Pavlův skateboard. "Čí hra? Otcova hra", tedy Pavlova hra. A jako poslední pravítko bude "čí pravítko? Otcovo pravítko", tedy Pavlovo pravítko. Nezapomeňme vždycky psát velké písmeno, jelikož se jedná o vlastní jména.
Tak, nyní se podíváme na množné číslo. Tedy toto bude ta tabulka pod tím. Takže, jako první máme babička. Toto je ženský rod, tady budeme opět používat vzor matčin. Musíme to tady ovšem použít vždycky v množném čísle. Tady pracujeme s množným číslem. Tedy ptáme se "čí přátelé? Matčini přátelé", tedy to musí být babiččini přátelé. Ale nesmíme zapomenout, pozor, protože tam bude takhle babiččini přátelé. Také nám zde pomáhá to ukazovací zájmeno, tedy "ti babiččini přátelé". Tak, další máme přítelkyně, tedy ptáme se zase "čí přítelkyně? Matčiny přítelkyně". Tedy toto musí být babiččiny přítelkyně. Zase si řekneme "ty přítelkyně", tedy "ty babiččiny". Tak a jako poslední máme vnoučata a zde si tedy zase řekneme "čí vnoučata? Matčina", tedy toto musí být babiččina. Tak, tedy babiččina vnoučata a tady nás zase pomáhá "ta vnoučata", tedy babiččina. Množné číslo je zde poněkud matoucí. Jelikož přesto, že další příklad, tedy Pavel, je rod mužský, stále budeme používat vzor matčin. Je to proto, že my potřebujeme zjistit, jaká tam bude koncovka. A pokud bychom používali vzor otcův, to nám s tím nepomůže. Tedy pojďme se na to podívat. Takže máme Pavel. A budou to "čí sourozenci?". Tedy Pavlovi. A teď si řekneme tedy "čí sourozenci? Matčini", tedy to musí být měkké i na konci. Jsou to "ti matčini", tedy "ti Pavlovi sourozenci". Další máme sestry. Opět říkáme "čí sestry? Matčiny sestry", tedy Pavlovy sestry s y na konci. Tak a poslední, "ta koťata", říkáme "ta matčina koťata", tedy "ta Pavlova koťata". Nyní si tedy zkuste sami vypracovat zbytek cvičení a zkontrolujte si ho podle řešení.
Na stejném principu funguje i třetí cvičení. Zde budeme zase tvořit přídavná jména přivlastňovací od podstatných jmen. Cvičení si tedy vyplňte, samozřejmě si pozastavte video a hned se na to podíváme společně. Tak a jdeme na to. Jako první máme "V..." a teď máme Klára. Takže je to "ta Klára", takže tam bude vzor matčin. Řekneme si "v matčině pokoji", tedy toto musí být "v Klářině pokoji svítila malá lampička". Dobře, zase tady máme "Ve..." strýček. Je to "ten strýček", tedy to musí být vzor otcův. A řekneme si "v... nebo v otcově pokoji". Tedy to musí být "ve strýčkově pokoji". Takto. Tak, nyní přeskočíme řádek a jdeme na Jakuba. Máme "Před..." a teď Jakub. Takže vidíme, bude to "před Jakubovým domem". Tak vidíme tady, nevíme i/y, takže si řekneme "před matčiným domem", slyšíme tvrdé y, tedy tam bude ypsilon, Jakubovým. Tady, jak vidíme, pokud nevíme, jaké i/y bude v koncovce, vždy musíme použít vzor matčin. Tak, pojďme si to ukázat u dalšího příkladu. "Před..." a teď máme Lenka. Tedy si zase řekneme "před matčiným domem", tedy "před Lenčiným domem došlo k neštěstí". Opět uděláme skok, tentokrát na Jitku. Tak, řekneme si, "dlouho jsme se smáli čí příhodě?". Tedy řekneme si "čí příhodě? Matčině příhodě", tedy to bude Jitčině příhodě. A další zase, "dlouho jsme se smáli čí příhodě?" a tady to bude Alešově. Pokud nám to zase není jasné, můžeme opět použít vzor, ale někdo to už takhle slyší, takže někdy to není úplně nutné. Tak, nyní bude další skok a to tady na Matyáše. Tak, ptáme se "na návštěvu přijeli čí spolužáci?". Tak, asi víme, Matyášovi. Tak a teď si napíšeme Matyášovi. A teď pozor. Tady si nejsme jistí, jaké i bude na konci. Tedy musíme použít jaký vzor? Matčin. Tak, zase dosadíme si, "čí spolužáci? Ti matčini spolužáci", tedy slyšíme "ti Matyášovi" s měkkým i. Tak zbytek cvičení si prosím zkontrolujte podle řešení a my se rovnou vrhneme na cvičení číslo čtyři. Tady doplňte správné písmeno.
Tak nejprve se spolu projdeme ten vzor. Tady ho vidíme. A jako první zde tedy máme tatínkovy rukavice. Říkáme si "ty matčiny rukavice", tedy tatínkovy s tvrdým y. Sousedovi psi, řekneme si "ti matčini psi", tedy sousedovi s měkkým i. A tady "s trenérovými svěřenci", tedy "s matčinými svěřenci", tedy tady zase bude to -ými, tvrdé y a měkké i na konci. Vzhledem k tomu, že toto je těžké téma, část cvičení si vyplníme společně, než si zbytek uděláte sami. Tak, jednička. "S Jirkovými králíky". Řekneme si zase vzor matčin. Tedy "s... s kým, s čím? S matčinými králíky". Matčinými. Na konci zase měkké i. Tedy takto. "Kolem Petrových knih". Řekneme si "kolem matčiných knih", tedy takto. "Martinovi rodiče", řekneme si. "Matčini rodiče", tedy "ti matčini rodiče", takže měkké i. Tak, další řádek. Sousedovy pozemky. "Matčiny pozemky", tedy ypsilon. "Vidím Karlovy psy", "vidím ty matčiny psy", tedy ypsilon. Smetanovy opery. "Ty matčiny opery", tedy tvrdé y. Tak, třetí řádek. "Se Smetanovými operami", "s matčinými operami". Tak, "trenérovi svěřenci", tedy "ti matčini svěřenci", měkké i, "s trenérovými svěřenci", tedy "s matčinými svěřenci". A čtvrtý řádek. "Pro ty trenérovy svěřence", tedy "pro ty matčiny svěřence". "Na Žižkovy bojovníky", tedy "na ty matčiny bojovníky", tedy tvrdé y, a "císařovy šaty", tedy "ty matčiny šaty". Takto. Tak, pátý řádek. A "císařovi sluhové", řekneme si "ti matčini sluhové". "S císařovými šaty", "s matčinými šaty". A poslední, "Žižkovi válečníci", tedy "ti matčini válečníci". Takto budeme odůvodňovat celé cvičení. A tedy věřím, že zbytek zvládnete sami a zkontrolujete si podle řešení.
Jako domácí úkol si vypracujete cvičení číslo 5 a dále tedy testové úlohy. A samozřejmě, jako vždy, si svoje odpovědi zkontrolujte podle řešení. Moc vám děkuji za pozornost. Vím, že to dnes bylo opravdu náročné, ale také věřím, že to určitě společně zvládneme. Když to budeme pořádně opakovat a pořádně trénovat, určitě to zvládnete úplně v pohodě. Tak budu se na vás těšit u další lekce.