Podstatná jména: pád, rod, vzor

Dobrý den, jmenuji se Patricie Janošková a srdečně vás vítám u lekce českého jazyka, vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Dnes se tedy budeme věnovat podstatným jménům. Než vůbec začneme pracovat, měli byste před sebou mít připravené zadání lekce, do kterého si budete cvičení postupně vypracovávat společně se mnou. Než tedy vůbec začneme, zopakujeme si, co to vlastně podstatná jména jsou. Podstatná jména jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů. Podstatná jména také patří mezi slovní druhy ohebné, což znamená, že je můžeme skloňovat. Pojďme si uvést pár příkladů. Říkali jsme, že podstatná jména jsou názvy třeba osob, takže by to mohl být muž nebo i vlastní jméno jako Jan. Dále třeba zvířat, což může být pes nebo Alík. Věcí, těch je hodně, stůl, louka i Saturn. Vlastností, tady máme třeba odvahu nebo lenost. Dějů, tady plavání i plavba. A vztahů, třeba přátelství nebo láska. Musíme si také pamatovat, že u podstatných jmen určujeme čtyři věci: pád, číslo, rod a vzor. A jak takové podstatné jméno poznám? Je to vlastně jednoduché. Musím si na něj ukázat nějakým ukazovacím zájmenem. V jednotném čísle by to bylo ten, ta, to a v množném by to bylo ty, ti, ta. A tím si i zároveň zjistím, jaký je to rod. Pojďme tedy rovnou k prvnímu cvičení. Zde budeme podtrhávat v textu podstatná jména a určovat jejich pády. Přečtěte si tedy výchozí text v úlohách jedna až čtyři. A pozor na určování pádů. Musíme si pamatovat, že vždy vycházíme z výchozího textu. Nemůžeme nějaké slovo vytrhnout z kontextu a určit pád jen tak. Vždycky určujeme přímo v té větě. Nyní si tedy prosím video pozastavte a cvičení si důkladně vypracujte. Tak, snad už máte tedy hotovo a pojďme na to společně. Podíváme se na první řádek, kde máme "padá, padá pápěří". Zde bude podstatné jméno pápěří. A určíme pád. Padá, padá po kom, po čem? Po pápěří. Šestý pád. Pojďme na druhý řádek. "Sníh žne na zem potichu." Zde najdeme dvě podstatná jména, konkrétně sníh a zem. První tedy určíme sníh. Zde bude kdo, co? Sníh, tedy první pád. A naše další podstatné jméno je zem. Zde se ptáme: na koho, na co? Na zem, tedy čtvrtý pád. Třetí řádek: "Chalupy jsou zahaleny". Tady bude podstatné jméno jen chalupy. Opět se na ně zeptáme: kdo, co? Chalupy, tedy první pád. "Jako v bílém kožichu." Zde bude jedno podstatné jméno, konkrétně kožichu. A ptáme se na něj: jako v bílém v kom, v čem? V kožichu. Šestý pád. "Než přiletí sivý mráz." Zde to bude mráz, a ptáme se na něj: než přiletí kdo, co? Mráz, tedy první pád. A poslední řádek. "Jenom v zimě sněhuláček." Zde bude sněhuláček a opět se tedy ptáme: je v zimě kdo, co? Sněhuláček, tedy první pád. Mohli jste si také všimnout, že ve výchozím textu je pár slovíček, se kterými si možná nejste až tak jistí. A právě tomuto se budeme věnovat ve druhém cvičení, kde budeme vysvětlovat význam slov. Nyní vás tedy opět poprosím, abyste si video pozastavili a cvičení si zkusili vyplnit. Jako první máme "pápěří". Co to vlastně je? Můžeme to definovat jako prachové peří, prach nebo jakési chmýří. Jako další máme "zahalený". To je asi jasné. Můžeme použít synonyma jako třeba zakrytý nebo schovaný. A jako třetí máme "sivý". To asi zase ne každému musí být jasné. Můžeme použít pro vysvětlení synonyma, jako jsou třeba šedivý nebo šedý. A pojďme rovnou na třetí cvičení. Zde máme určovat počet veršů ve výchozím textu. A co to vlastně je verš? Verš je jeden řádek nějaké básně. Zkuste si to prosím spočítat sami. Určitě už máte spočítáno, že v této básni máme šest řádků, tedy šest veršů. Ve čtvrtém cvičení budeme rozhodovat o každém tvrzení, zda je správně, buď ano, nebo ne. Když si důkladně přečteme tvrzení, možná se všimneme nějakých pojmů, se kterými si nejsme jistí, jako poezie, próza a umělecká literatura. Podíváme se nejprve na poezii a prózu. Poezie se od prózy liší tím, že je psána ve verších. Próza je jakákoliv literatura, která není psána ve verších, například romány, pohádky, povídky. Zatímco poezie, to budou různé básně, jako i náš výchozí text. A umělecká literatura má jakousi estetickou funkci a je to vlastně jakákoliv próza i poezie, na rozdíl od třeba učebnic nebo naučné literatury. Nyní, když to všechno chápeme, si prosím cvičení vypracujte. Tvrzení číslo jedna: Výchozí text můžeme přiřadit k poezii. Toto bude ano, jelikož, jak už jsme říkali, je to báseň. Tvrzení číslo dva: Výchozí text můžeme přiřadit k próze. Toto bude samozřejmě ne. Třetí tvrzení: Výchozí text je ukázkou umělecké literatury. Zde to bude ano. A poslední: Ve všech verších je stejný počet slabik. Pojďme se na to podívat. Spočítáme si slabiky v prvním verši: Pa-dá, pa-dá pá-pě-ří. Zde máme sedm slabik. Ve druhém verši: Sníh žne na zem po-ti-chu. Zde už máme jenom šest slabik, takže odpověď bude ne. V pátém cvičení budeme u uvedených slov doplňovat pády. Připomeňme si je společně. První pád: kdo, co. Druhý pád: bez koho, bez čeho. Třetí pád: komu, čemu. Čtvrtý pád: koho, co. Pátý pád: oslovujeme, voláme. Šestý pád: o kom, o čem. A sedmý pád: s kým, s čím. Cvičení si prosím vypracujte. Jako první máme "na koni". Ptáme se: na kom, na čem? Na koni, tedy to bude šestý pád. Další máme "ve čtení". Ptáme se: v kom, v čem? Toto bude opět šestý pád. "Evo!". Podle vykřičníku už asi vidíme, že je to pátý pád, oslovujeme, voláme. "Lenost". Tady to můžou být dva pády, jelikož se můžeme ptát buď kdo, co? lenost, anebo vidím koho, co? lenost. Tedy první a čtvrtý pád. "Spatřit žirafy". Spatřit koho, co? Toto bude čtvrtý pád. Zbytek cvičení si prosím sami zkontrolujte ve výsledcích. S pády budeme pracovat i v šestém cvičení. Zde budeme psát v pátém pádě, tedy oslovovat, slova, která jsou nám daná. Zde je důležité si pamatovat pravidlo pro pátý pád v oslovení v rodě mužském. Musíme si pamatovat, že u podstatných jmen zakončených na -ec bude v pátém pádě koncovka -e. Například chlapec končí na -ec. Když na něj chceme zavolat, zavoláme na něj chlapče. U podstatných jmen podle vzoru soudce se oslovení nemění. Tedy pan soudce bude v pátém pádě pane soudce. Cvičení si nyní, prosím, vypracujte. V prvním řádku máme: Dobrý den, pane... a v závorce máme "správce". Toto se, jak už vidíme, nebude měnit. Takže to bude: Dobrý den, pane správce. Další vidíme: Pojď sem... a v závorce "chlapec". Chlapec končí na -ec, tedy víme, že to musí končit na -e. Takže řekneme: Pojď sem, chlapče. Pane... a "obhájce". Vidíme opět, obhájce je podle vzoru soudce, tudíž se nebude měnit. Takže řekneme: pane obhájce. Opravdu nemůžeme říct "pane obhájče". To je špatně. A už pojedeme dál: pane strojvůdce. Zase se nemění. Můj ochránce. Opět se nemění. A poslední, pane horolezec. Končí na -ec, tedy víme, že to musí být -e, takže to bude pane horolezče. V sedmém cvičení budeme opět pracovat s mužským rodem. Konkrétně se budeme zabývat životností. Životnost určujeme pouze u rodu mužského. Musíme si ale pamatovat, že životnost gramatická vůbec nesouvisí s životností skutečnou. A jak se tato životnost rozpozná? Je to jednoduché. Vždy si musíme slovo říct v prvním a čtvrtém pádě. Ukážeme si to na příkladu, třeba strom. V prvním pádě bude kdo, co? Strom. A čtvrtý pád, vidím koho, co? Strom. Všimli jsme si, že se slovo v prvním a čtvrtém pádě vůbec nemění. Tedy to bude neživotné. Ale další příklad, drak. V prvním pádě bude kdo, co? Drak, a čtvrtý pád bude vidím koho, co? Draka. Slovo se mění, tedy to bude životné. Vidíme, že se nemůžeme spoléhat na to, zda je nějaká věc živá ve skutečnosti. Papírový drak je gramaticky životný, ale ve skutečnosti živý není. Na druhou stranu strom je živý organismus, ale gramaticky je neživý. Pojďme spolu určit životnost u předepsaných slov. Jako první máme "sněhulák". Ptáme se na něj v prvním pádě, kdo, co? Sněhulák. Ale čtvrtý pád, vidím koho, co? Sněhuláka. Tedy sněhulák je gramaticky životný. Podobně je tomu i u "kostlivce". Kdo, co? Kostlivec. Vidím koho, co? Kostlivce. Tedy kostlivec je životný. "Strašák". Kdo, co? Strašák. Vidím koho, co? Strašáka. Tedy strašák je životný. "Umrlec". První pád kdo, co? Umrlec, a čtvrtý pád vidím koho, co? Umrlce. Opět umrlec bude životný. U "nebožtíka" se ptáme: první pád kdo, co? Nebožtík, a čtvrtý pád vidím koho, co? Neboštíka. Opět to bude podstatné jméno rodu mužského životného. Další máme "dobytek". První pád kdo, co? Dobytek. A čtvrtý pád vidím koho, co? Dobytek. Zde si všimneme, že se slovo nemění, tedy to bude neživotné. "Hmyz". První pád kdo, co? Hmyz. A čtvrtý pád vidím koho, co? Hmyz. Tedy to bude podstatné jméno rodu mužského neživotného. A teď už nám to určitě dobře jde, takže zbytek cvičení si prosím vypracujte a zkontrolujte si ho v řešení. Pojďme rovnou na osmé cvičení. Z přídavných jmen vytvořte podstatná jména. Takovéto zadání se velmi často objevuje v přijímačkových testech. U takovýchto zadání se nám slova nejlépe tvoří, pokud si z přídavného jména vezmeme kořen a potom se pokoušíme z tohoto kořenu vytvořit co nejvíc slov příbuzných, až přijdeme na to, které je požadováno. Toto cvičení si vypracujete sami doma a poté si to zkontrolujte v řešení. V dalším cvičení, tedy ve cvičení devátém, budeme pracovat se vzory. Konkrétně budeme určovat vzory podstatných jmen. Pojďme si tedy vzory připomenout. Víme, že máme tři rody podstatných jmen: mužský, který se dělí ještě na životný a neživotný, máme ženský a ještě střední. Začneme s mužským. Zde máme vzory pán, hrad, muž, stroj, předseda a soudce. Dále ženský rod, zde máme čtyři vzory: žena, růže, píseň, kost. A vzory podstatných jmen rodu středního jsou město, moře, kuře a stavení. Pojďme si spolu udělat první příklad, "vládce". Ukážeme si na něj: ten vládce, tedy to bude rod mužský. A potom ze vzorů už vybereme jednoduše. Řekneme si: vládce bez vládce jako soudce bez soudce. A nyní si prosím zbytek cvičení vypracujte sami. Tak jo, snad už jste to zvládli. Jako první máme "hrdina". Ten hrdina, tedy rod mužský. Řekneme si: hrdina bez hrdiny jako předseda bez předsedy, tedy vzor bude předseda. Další máme "vyžle". To vyžle, tedy rod střední. Řekneme si: vyžle bez vyžlete jako moře bez moře. "Saranče". Opět to bude rod střední, to saranče. Řekneme si: saranče bez sarančete jako kuře bez kuřete. Další máme "vejce". To vejce, opět rod střední. Řekneme si: vejce bez vejce jako moře bez moře. "Ložnice". Ta ložnice, tedy rod ženský. Ložnice bez ložnice jako růže bez růže. "Husita". Ten husita, rod mužský. Husita bez husity jako předseda bez předsedy. "Štěně". To štěně, rod střední. Štěně bez štěněte jako kuře bez kuřete. "Lázeň". Ta lázeň, rod ženský. Lázeň bez lázně jako píseň bez písně. A "dozorce", ten dozorce, rod mužský. Dozorce bez dozorce jako soudce bez soudce. Nyní skočíme na konec cvičení, kde máme dva docela záludné výrazy, které bývají v přijímačkových testech. A to máme "Francouz" a "Rus". Pojďme první na Francouze. Řekneme si: ten Francouz, rod mužský. A řekneme si: Francouz bez Francouze jako muž bez muže. Žádné "bez Francouza", to je špatně. Musí to být Francouz bez Francouze, tedy vzor muž. Ale pozor na to, Rus bude Rus bez Rusa. Tedy pán bez pána, takže vzor pán. Zbytek cvičení si prosím vypracujte. Cvičení deset, to už je poněkud těžší, proto si ho uděláme celé spolu. Máme napsat ve správném tvaru množného čísla tyto výrazy. Ke správnému řešení nám opět pomůžou vzory. Jako první máme: bavili jsme se o domácích... a v závorce "práce". Zjistíme vzor. Ta práce, rod ženský. Práce bez práce jako růže bez růže. Vzor bude růže. Nyní si řekneme: bavili jsme se o domácích růžích. Tedy správné řešení bude pracích. Psáno takto. Stejně uděláme i výraz v druhém řádku: přiložit k... a v závorce "žádost". Ta žádost, rod ženský. Žádost bez žádosti jako kost bez kosti. Vzor bude kost. Dosadíme: přiložit ke kostem. Tedy bude správné řešení přiložit k žádostem. Jak jsme si už určitě všimli, v tomto cvičení pracujeme s těžkými případy rodu ženského, kde se vyskytují měkké koncovky. Další slovo, které máme převést, jsou "dveře", což je podstatné jméno pomnožné. V tomto spojení máme použít dveře v sedmém pádě. Zjistíme to tak: stál před kým, před čím? Sedmý pád. V sedmém pádě se dveře skloňují podle vzoru kost. Dosadíme: stáli jsme před kostmi. Pozor, slyšíme měkkou koncovku, měkké i na konci. Takže: stáli jsme před dveřmi. Pojďme dál. Mezera mezi... "zeď". Zeď bez zdi jako kost bez kosti. Mezera mezi kostmi, takže mezera mezi zdmi. Úkoly se správnými... "odpověď". Odpověď bez odpovědi jako kost bez kosti. Úkoly se správnými kostmi, takže úkoly se správnými odpověďmi. Nevěř falešným... "řeč". Řeč bez řeči jako kost bez kosti. Nevěř falešným řečem. Pokusy s... "myš". Myš bez myši jako kost bez kosti. Pokusy s kostmi, takže pokusy s myšmi. Byl jsem dojatý k... "slzám". Slza bez slzy jako žena bez ženy. Byl jsem dojatý k ženám, tedy slzám. Bavili jsme se s... "holka". Holka bez holky jako žena bez ženy. Bavili jsme se s ženami, takže bavili jsme se s holkami. Opět pozor, měkká koncovka. Poslední: pomník... "oběť" války. Oběť bez oběti jako kost bez kosti. Pomník kostem, takže pomník obětem. Pojďme na jedenácté cvičení. Zde budeme převádět do druhého pádu slova, která jsou nám daná. Poprosím vás, abyste si video pozastavili a cvičení si vypracovali. Začneme první: Chrudim. Ta Chrudim, ženský rod. Chrudim bez Chrudimi jako kost bez kosti. Tím zjistíme, že na konci musí být měkké i. Skočíme na Bratislavu. Ta Bratislava, ženský rod. Bratislava bez Bratislavy jako žena bez ženy. Tedy na konci musí být tvrdé y. Nyní na předposlední dvě slovíčka v tomto sloupečku: kníže a hrabě. Tato dvě slova jsou komplikovaná, jelikož přesto, že říkáme ten kníže a ten hrabě, se skloňují podle vzoru kuře. Toto si musíme zapamatovat. Když víme, že bude vzor kuře, řekneme si: kuřete, bez kuřete. Tedy to bude knížete a hraběte. Také pozor na slovíčko "step". Jsou dva významy. Jeden je ta step, jakási louka, kde bude ta step bez stepi jako kost bez kosti. Tedy na konci bude měkké i. A druhý případ bude ten step, tedy tanec. A to už bude mužský rod, step bez stepu podle vzoru hrad. Zbytek určitě zvládnete sami. Cvičení číslo dvanáct nám ukáže, k čemu jsou vzory dobré. Budeme do slov doplňovat buď měkké i, nebo ypsilon. A toto budeme dělat právě pomocí vzorů. Jako první větičku máme: "V čistých vodách žijí pstruzi." Máme doplnit do slova pstruzi. Použijeme vzor: pstruh bez pstruha jako pán bez pána. V čistých vodách žijí páni. Tedy pstruzi, psáno s měkkým i na konci. Druhá věta: "Sledovali jsme čápy lovící žáby." Máme "čápy". Čáp bez čápa jako pán bez pána. Sledovali jsme pány, tedy čápy, psáno s tvrdým y na konci. Podobně uděláme i "žáby". Žába bez žáby jako žena bez ženy. Čápi lovící ženy, takže žáby s tvrdým y na konci. "Na poli roste obilí." "Pole" bez pole jako moře bez moře. Na moři, na poli, měkké i na konci. A "obilí", to obilí, bez obilí jako stavení bez stavení, takže tam také bude obilí s měkkým i na konci. "Posaď se na židli." Židle bez židle jako růže bez růže. Tedy na růži, na židli, psáno s měkkým i na konci. Třinácté cvičení. Budeme rozhodovat, kde napíšeme velké a kde malé písmenko. Podstatná jména se dělí na obecná a vlastní. Obecná píšeme s malým písmenem, například kluk, pes, hora. Vlastní se píší s velkým počátečním písmenem, jelikož jsou to konkrétní názvy míst, lidí, zvířat. Jsou to zeměpisná jména jako názvy měst, ulic, řek, moří, hor, států. Patří sem i svátky a názvy děl. Podíváme se spolu na první příklad: "Středočeský kraj". "Středočeský" bude mít velké S a "kraj" malé k. Jelikož "Středočeský" je oficiální název, ale "kraj" je podstatné jméno obecné. Obecně u dvojslovného názvu, kde druhé slovo není vlastní jméno, píšeme velké písmeno pouze u prvního slova. Nyní bych vás poprosila, abyste si zbytek cvičení vypracovali. Další máme "princ Bajaja". "Princ" bude malé písmeno, jelikož je to obecné podstatné jméno. "Bajaja", to už je vlastní jméno, proto velké písmeno. "Středozemní moře". "Středozemní" bude velké S, jelikož je to název moře. A "moře" je obecné, tedy malé m. "Karlova univerzita". "Karlova" bude velké K, je to název. A "univerzita" je obecné. "Lysá hora". "Lysá" bude velké L, je to název. "Hora" je obecné, tedy malé h. Ale pozor, "Kutná Hora" je název města, proto tam budou obě písmena velká. "Evropská unie". "Evropská" bude velké E, je to konkrétní název. "Unie" bude malé u, protože je to podstatné jméno obecné. Unie je jakési sdružení a těch máme na světě spoustu. Už jsme si řekli, že svátky jsou také vlastní jména, takže u "Vánoc" a "Velikonoc" budou obě velká písmena. "Přejeme vám šťastný nový rok." Pozor, pokud bychom mluvili o prvním dni nového roku, což je svátek "Nový rok", bylo by tam velké N. Ale když přejeme někomu šťastný nový rok, mluvíme o celém roce. Proto tam nemůže být velké N. "Ital". Příslušník národa, tedy velké I. "Vysoké Tatry". "Vysoké" s velkým V. "Tatry" také velké T, jelikož je to vlastní jméno. Je to sice dvojslovný název, ale obě slova jsou vlastní jména. "Staroměstské náměstí". "Staroměstské" bude velké S, je to dvojslovný název. To budeme aplikovat i u dalšího, "Severní ledový oceán". Zde bude velké písmeno jen u prvního slova, tedy "Severní". "Nové Město na Moravě". Zde pozor. "Nové Město" je název města, tudíž obě slova musí být psána s velkým písmenem. "Na" je předložka a píše se s malým písmenem. A "Moravě", to je název kraje, tedy velké M. Budeme si pamatovat, že u měst píšeme všechna písmena v názvu velká, kromě předložek. Ale pokud je předložka na začátku názvu, dáme velké písmeno. Třeba "V Zahradách" bude velké V. "Opera Leoše Janáčka Liška Bystrouška". "Opera" bude s malým o, je to obecné podstatné jméno. "Leoše Janáčka", to je vlastní jméno, tedy velké L a velké J. "Liška Bystrouška" je název hry, tedy "Liška" musí být s velkým L. A "Bystrouška" je vlastní jméno té lišky, tedy velké B. "Ulice Jana Nerudy". "Ulice" bude malé u, je to obecné podstatné jméno. "Jana Nerudy" je vlastní jméno. Přídavným jménům se budeme věnovat v příštích lekcích, ale v přídavných jménech přivlastňovacích se stále píše velké písmeno, pokud jsou od vlastního jména. "Smetanova skladba Má vlast". "Smetanova" bude tedy velké S, je to od jména Smetana. A "skladba" bude malé s. "Má vlast" je název skladby, takže "Má" bude velké M a "vlast" malé v. "Město Valašské Meziříčí". "Město" bude malé m. "Valašské Meziříčí" je název města, obě písmena velká. A poslední, "Česká republika". Tady bude velké Č a malé r. "Česká" je název, "republika" je obecné. A tím jsme zvládli všechny tyto úlohy. Následně si všimneme, že máme na tomto listu sekci nadepsanou "Testové úlohy". Tyto úlohy jsou připraveny ve formátu přijímacích zkoušek. A přesně proto bych vás poprosila, abyste si tuto sekci vypracovali samostatně a zkontrolovali si ji dle řešení. Mockrát vám děkuji za pozornost. Vím, že to dnes nebylo úplně jednoduché, ale věřím, že to určitě zvládnete. Ještě jednou vám děkuji a snad se uvidíme v příští lekci.